Jak jsem poprvé dospělá a při smyslech letěla letadlem

Já jsem tak nějak tušila, že asi nebudu úplně lítací fanda. Ale nikdy jsem vlastně neměla příležitost to zjistit. Poprvé jsem v letadle seděla, když mi bylo šest. To jsem pochopitelně nebyla nic jiného než nadšená. Druhý let přišel asi v jedenácti. Z toho si pamatuju jen to, že jsem si z letadla odnesla štůsek pohledů, které bych určitě ještě někde doma někde vyhrabala (Týna aka chronická schraňovatelka blbostí). No a ještě donedávna můj jediný dospělý let se konal, když mi bylo dvacet. To jsem za sebou měla ujetý autobus, ubulený telefonát mamince (velice dospělé), projíždění Londýnem ze strany na stranu a noc na letišti (ano, je to velmi vtipná historka). Tenkrát mi už bylo všechno jedno, byla jsem prostě šťastná, že konečně sedím v něčem, co se pohybuje směr Česko.

O pět let později tu máme zmrtvýchvstání mého cestovatelského já, nápad na mírně šílený výlet a v něm hned tři lety během osmi dní. Při kupování letenek to neřeším, pozornost tomu věnuju až pár dní před prvním odletem, kdy se ale soustředím hlavně na to, co že všechno (ne)můžu mít v kufru a jak to na těch letištích vlastně chodí. Díky kamarádce na telefonu ale vím všechno, co potřebuju, takže je čas vyrazit!

Na letišti je to naprostá hračka, a když během pár minut projdu kontrolami, dojde mi, že tohle ta nejtěžší část nebyla. Pomalu ale jistě začínám být nervózní z toho, co mě bůhvíjak vysoko (radši nevědět) nad zemí čeká. Nejistota roste, když naše letadlo poprvé spatřím na vlastní oči. Jak se to sakra v tom vzduchu udrží? Neudrží, žejo?! Prostě spadneme.

Hloupé myšlenky snad každé aupair

Aupairky jsou takový zvláštní živočišný druh. Tedy jsme. Kdo si tuhle práci nezkusil, neuvěří. Kdo jo, ten (no, spíš ta) se naopak v následujících řádcích pozná. Ono to totiž zdaleka není jen o kvílejících dětech a každodenním mytí nádobí. Ale taky o x dní nemytých vlasech a potajmém ujídání jídla z kuchyně. Ehm. A taky o myšlenkách, které se s realitou tak docela nepotkávají.

Našetřím si tu spoustu peněz!
Nenašetříš. Utratíš je za nepotřebné hadry, vysedávání na kafíčkách a nebo je procestuješ. A pokud už něco našetříš, spadne libra natolik, že ti z toho stejně nakonec moc nezbyde.

Ve volném čase budu běhat, učit se anglicky a číst knížky! 
No, spíš asi ne. Mnohem pravděpodobnější je, že půl dne prospíš nebo v lepším (?) případě proválíš v posteli sledováním nudných videí na youtube.

Si dám jenom trošku tady té nutelly...
To určitě. Jedna lžička, druhá lžička,... A pak se všechny vracíme domů s deseti kily navrch (nejenom v kufru). 

Víkend! Konečně se vyspím!
Samozřejmě, děti se totiž rozhodně nevzbudí v sedm a nebudou dělat povyk na celý dům. Fakticky.

Dneska se z těch legín fakt převlíknu!
Ale zítra je taky den, že? Navíc jsou tak pohodlné a nikdo tě tu nezná, tak proč bys tu měla dělat parádu?

Když to sním, když se nikdo nekouká, nepoznají to!
Ono je totiž pravděpodobnější vysvětlení, že ten kus dortu záhadně vysublimoval, než že by ho snědla nenasytná aupairka. 

Však jsem zas tolik nenakupovala, to do toho kufru pak narvu!
Ehm... Kolik tak může stát poslání obřího balíku do ČR? To do toho kufru fakt nenarveš.

Zlí cizí jazykové

Že prý kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. A to má být nějaká motivace? Díkybohu, že umím slušně jen anglicky! Už tak si přijdu dost rozpolcená a radši si ani nechci představovat, jak bych se prala se svými čtyřmi Já, kdybych uměla nedejbože ještě německy a francouzsky.

Angličtinu zvládám snad obstojně. Je nespočet slov, která neznám, ale taky dost těch, která jo. A pohled na mé mizerné vysvědčení zachraňovala před lety právě ta výborná za angličtinu, takže díky za ni - Pavle, Martino a štěstěno. Ale ať už umím anglicky sebelíp (neumím, ale i kdyby), jsou slova, která mi vždycky budou dělat problém. I když jsou to leckdy ty z prvních, které jsem se naučila. Jedete v tom se mnou?

word x world
Písmenko sem, písmenko tam a ze slova hned máme svět. A já mám třeba v počítači Microsoft World. Občas.

pear
Výslovnost je řádná mrcha. Tohle je jeden z případů, kdy vždycky na vteřinku zaváhám. Se skoro totožným slovem peach pochopitelně my Češi nikdy takový problém nemáme.

piece x peace
Piece of cake. Peace on you. Piss on you too. Víme. A já taky vím, že si nemám přát celosvětový piece nebo chtít od někoho peace of advice, přesto mě to vždycky stojí krátké zamyšlení. Od té doby, co mám navíc primitivní tričko Peaceake hlásající piece of peace for you, jsem tuplem zmatená.