Včera jsem se probudila do krásného slunečného dne. Sice mě krapet pobolívala hlava, ale můj plán byl užít si volný den v posteli s čajem a na střídačku s knihou nebo seriálem. V takovém případě mírný bolehlav až tak nevadí.
Když jsem se ale konečně vyhrabala z postele a rozespale se dopotácela o patro níž, realita nabrala jasnější kontury. Dřez přetékající nádobím, hromada špinavého prádla, nic k zaplnění prázdného žaludku. A tak se moje představa pohodového dne zbortila jako domeček z karet.
Pak jsem se ale sama sebe zeptala, co mi brání udělat si hezkou neděli. Odpověď byla prostá: já a moje rozhodnutí. To jediné stálo v cestě tomu, aby moje sváteční neděle byla příjemná. A nevím jak vy, ale já když si můžu vybrat mezi něčím příjemným a nečím nepříjemným, volím radši příjemné. A taková byla nakonec i moje neděle.
Povinnosti jsem prokládala procházkami za kaštany, novým cédéčkem oblíbené kapely, horkým čajem, epizodou Simpsonových, otevřenými dveřmi do prosluněné zahrady. A řeknu vám - už dlouho jsem si úklid tak neužila. A už dlouho jsem neměla tak pěknou neděli.
Žádné komentáře:
Okomentovat