Prosinec plný výzev? Díky, nechci

Kamarádka sdílela před pár dny 30 day ab challenge.
Při brouzdání internet jsem narazila na běhací prosincovou výzvu.
Na facebooku na mě blikla čtecí výzva na následující měsíc.
Já sama ve svých poznámkách narazila na zmínku o Dressemberu - ženské obdobě Movemberu (i když je vlastně úplně jiná), kterou jsem chtěla zkusit už loni a předloni.

Před pár dny se na mě prostě začaly valit všechny možné challenge. Nevím čím to. Zda lidi ten konec roku vyburcuje, aby ještě pohnuli, stihli, co dosud nestihli, aby jako měli za letošek splněno. Jestli budou mít lepší pocit, když u vánoční večeře budou sedět s pekáčem buchet (těch nepečených) a rok skončí s dvěma přečtenými knížkami navíc.

I já ty výzvy chvilku zvažovala. Dressember můžu zkusit i bez těch dvou prvních dní, které jsem prošvihla, vždyť o nic nejde. Čtení teď taky flákám, třeba by mě to nakoplo. Mému břichu by trocha (rozuměj sakra pořádná dávka) cvičení rozhodně prospěla. A bylo by super vrátit se k běhání. A hlavně - mě ty všemožné výzvy fakt ba!

Jenže pak se ozvalo mé racionální já (jo, fakt existuje!). Jak můžu nosit celý prosinec šaty, když tu mám s sebou jen dvoje? A nenutila jsem se letos do čtení už dost? A není právě prosinec měsíc, kdy se naplno rochním ve své lenosti a přesně takhle se mi to líbí? (Ve skutečnosti tohle zvládám v jakémkoliv měsíci.)

Navíc - není ten poslední měsíc v roce už sám o sobě docela challenge (jako že docela dost)? Pořídit všechny dárky, sehnat stromeček, kapra, udělat salát a aspoň jedno abyseneřeklo cukroví, a zároveň v tom všem najít dostatek času si to období užívat a nepadnout čtyřiadvacátého ještě před večeří - s prominutím - na hubu? Není fuk, jestli na konci roku bude počet přečtených knížek 17 nebo 20 a počet uběhnutých kilometrů o stovku vyšší? Mně teda jo. A k Vánocům si pořídím buchty jedině kynuté. Ostatně je s nimi míň práce, žejo.