Vyměním štěstí ve hře. Zn.: Jackpot neslibuju

V mém životě hrají poměrně důležitou roli paradoxy. Jeden z těch nezapomenutelných se datuje do období mého posledního roku na střední. Tenkrát ještě nebyl Chuck Norris, mistr světa v čemkoliv, tak zprofanovaný a my jsme si se třídou nechali udělat hrozně cool stužky (ale fakt) s norrisovskými hláškami. Já podle té své porazila slunce v soutěži zářivosti. A pak jsem nedala maturitu a svoje záření jsem v duchu jiného hesla odložila na září.

Paradoxní mi vždycky přišel i den mého narození. Čtrnáctého února je podle mě krásné datum, všichni kamarádi si ho pamatují a já děkuju rodičům, že to tak skvěle vymysleli (ok, o vymýšlení to asi moc nebylo). Když někomu prvně říkám, který den slavím narozeniny, je z toho mnohdy paf. A nejednou jsem slyšela reakci Jéé, dítě lásky. Všem se to líbí. Mně se to dřív taky líbilo. Usmívala jsem se a byla na to svoje datum tak trochu hrdá. Ovšem jen do chvíle, než se i z něj stal paradox.

Teda jako ne že já bych nebyla plodem lásky svých rodičů nebo tak něco. To vůbec. Ale už jsem to plodění lásky tak docela nepodědila a ňák se mi úplně nedaří tu svou nakupenou lásku šířit dál jiným směrem než na svou rodinu, kamarády a cizí lidi, na které se na ulici usmívám.

Zato se mi daří bodovat ve všech možných soutěžích. Jelikož vyhrávám v jednom kuse něco, polovinu z těch výher stíhám posléze zapomenout. Z toho, co si pamatuju, jsem letos rozhodně vyhrála pětistovkový poukaz do oblíbeného obchodu, DVDčko s filmem, lístky na festival, tangle teezer, vysněný hrneček, volnou vstupenku do kina, pak ještě jinou volnou vstupenku do kina,...

Vždycky mě fascinují komentáře dalších šťastných výherců typu Tomu nevěřím! Já jsem nikdy nic nevyhrála! a přemýšlím, jaké by to bylo, být v jejich kůži. Myslím totiž, že všechno nám časem zevšední. Ani to vyhrávání už není takové terno, jako bejvávalo. No a hlavně na tom rčení Neštěstí ve hře, štěstí v lásce fakt něco je. I když naopak.

Ony jsou ty lístky do kina a poukazy na hadry fajn, ale na dovolenou s nima nepojedete a váš skvostný čokoládový koláč vám taky nepochválí. (Jo, přesně proto jsem si ho nenápadně pochválila sama.)

Takže já házím do placu své štěstí ve hře. Hledám zájemce, který ho vyčenžuje za štěstí v lásce. I když upřímně netuším, proč by kdo chtěl takovou výměnu podstoupit.