Jsem to člověk dosti empatický. Občas možná víc, než by se slušelo, ale jak říká moudře můj kamarád (v reakci na každou třetí větu v diskuzi): Každý je nějaký. Přes všechen ten galón empatie, co se kdesi ve mně skrývá, jsou věci, které mi nejdou na rozum. Věci, které se vzpírají mé snaze je pochopit, takže mi nezbývá než nad nimi mohutně kroutit hlavou. Tu jsou.
Proč si můžu brát do zkušení kabinky jen tři kusy oblečení. To jako že když si vezmu čtyři, tak tím objemem zmatu prodavačku natolik, že pak nepozná, jestli jsem zi jeden z nich nenacpala do batohu?
Hesla, která musejí obsahovat malé i velké písmeno, číslici a speciální znak. Pak se nedivte, že si před každým přihlášením restartuju heslo. Kdo by si taky Heslo123* pamatoval?
Lidi, co na záchodě neklepou! Chápete, že existují záchody, na kterých se prostě nejde zamknout? Máte nějakou potěchu v nečekaném přepadávání kadících babiček nebo jak?
Crop topy. Prostě.... prostě ne. Navíc moje ledviny úpěnlivě kvílejí už jen při samotné představě, že má tohle kdokoliv na sobě.
Obchody Vše za 39,-, ve kterých není vše za 39,-, mnohdy tam dokonce není nic za 39,-! Asi si otevřu obchod, na štít dám Řeznictví a budu tam prodávat podprdy (prsa jako prsa).
Lidi pouštějící si na veřejnosti hudbu nahlas. V tomhle případě to i moje nehynoucí tolerance vzdává.
Čokolády s uzavíratelným obalem. To jako že je někdo po otevření má ještě chuť znova zavírat? Od rozdělané práce se nemá odcházet a o čokoládě to podle mě platí dvojnásob.
... to be continued
Hezky pěkně. Mám ráda Týn, která není ztělesněná nehynoucí tolerance. :)) A svůj zcela nepodstatný hlas dávám toaletám.
OdpovědětVymazatCu
Týnko, to já bych ti téměř vše úplně logicky vysvětlila :-)
OdpovědětVymazat