Aupairky jsou takový zvláštní živočišný druh. Tedy jsme. Kdo si tuhle práci nezkusil, neuvěří. Kdo jo, ten (no, spíš ta) se naopak v následujících řádcích pozná. Ono to totiž zdaleka není jen o kvílejících dětech a každodenním mytí nádobí. Ale taky o x dní nemytých vlasech a potajmém ujídání jídla z kuchyně. Ehm. A taky o myšlenkách, které se s realitou tak docela nepotkávají.
Našetřím si tu spoustu peněz!
Nenašetříš. Utratíš je za nepotřebné hadry, vysedávání na kafíčkách a nebo je procestuješ. A pokud už něco našetříš, spadne libra natolik, že ti z toho stejně nakonec moc nezbyde.
Ve volném čase budu běhat, učit se anglicky a číst knížky!
No, spíš asi ne. Mnohem pravděpodobnější je, že půl dne prospíš nebo v lepším (?) případě proválíš v posteli sledováním nudných videí na youtube.
Si dám jenom trošku tady té nutelly...
To určitě. Jedna lžička, druhá lžička,... A pak se všechny vracíme domů s deseti kily navrch (nejenom v kufru).
Víkend! Konečně se vyspím!
Samozřejmě, děti se totiž rozhodně nevzbudí v sedm a nebudou dělat povyk na celý dům. Fakticky.
Dneska se z těch legín fakt převlíknu!
Ale zítra je taky den, že? Navíc jsou tak pohodlné a nikdo tě tu nezná, tak proč bys tu měla dělat parádu?
Když to sním, když se nikdo nekouká, nepoznají to!
Ono je totiž pravděpodobnější vysvětlení, že ten kus dortu záhadně vysublimoval, než že by ho snědla nenasytná aupairka.
Však jsem zas tolik nenakupovala, to do toho kufru pak narvu!
Ehm... Kolik tak může stát poslání obřího balíku do ČR? To do toho kufru fakt nenarveš.
Žádné komentáře:
Okomentovat